Jelikož jsem fanoušek digitálního dj-ingu a sám používám pro hraní produkt Serato Scratch live, zajímalo mě jak si stojí konkurence a rozhodl jsem se otestovat výrobek Traktor Scratch, který vyrábí konkurenční firma Native Instrument. Se značkou Native Instrument jsem se setkal už mnohokrát, zejména v podobě hudebního softwaru a nikdy mě nezklamala. O to více jsem byl zvědav, jak bude šlapat Traktor Scratch. Předem bych chtěl upozornit, že zde nebudu popisovat jednotlivé funkce a možnosti, ale spíše jakýsi můj pocit z používání, jelikož pro prozkoumání všech možností takového softwaru je zapotřebí mnohem delší doby než jsem já měl bohužel k dispozici. Člověk objeví spoustu „vychytávek“ právě až každodenním používáním a podrobným zkoumáním.
Když jsem doma rozbalil krabici a začal vyndávat jednotlivé komponenty, měl jsem z toho dobrý pocit, protože zvukovka, která je zde asi nejdůležitější byla pěkně masivní a vypadala, že by mohla vydržet i nějaký ten otřes či pád. Podobně na tom byly i control vinyly, které sice nebyly masivní, ale právě tak akorát, jak má vinyl být. Ani ne moc těžký, ani ne moc lehký, prostě přesně takový, aby se s deskou dobře manipulovalo, což je důležité zejména u scratchingu a „vracečkách“. Co mě ale trošku překvapilo, byla fakt masivní kabeláž, která je součástí balení. Už u Final Scratche, který používá také Traktor se mi nelíbil způsob zapojování. Přišlo mi to zbytečně komplikované a nesrozumitelné normálnímu smrtelníkovi. Bohužel stejně tomu je i tady a kdybych neměl manuál, asi by mi trvalo celkem dlouho přijít na to, jak to vlastně zapojit. Bohužel ani s pomocí manuálu se mi nepodařilo vše zapojit napoprvé, protože u kabelů není zcela jasné kam který patří (nejsou popsané) a z manuálu to také není zcela jednoznačné. Někomu to může přijít jako maličkost, ale například pro úplného laika by to mohl být celkem velký problém. Nakonec se to ale povedlo. Nainstaloval jsem tedy software a ovladače a přišel první problém. Po spuštění Traktor scratch mi zamrzl celý comp. Je to nepříjemný, ale může se to stát. Po restartu jsem to teda zkusil znova a to už naběhlo vše v pohodě a bez problémů. Doporučuji se rovnou proklikat do složky vlastnosti a tam si nastavit zvukovou kartu, latenci a podobné věci, protože předejdete jakýmkoliv dalším problémům. Po té jsem z knihovny vzal první track a přetáhl ho do playeru. Chvíli mi sice trvalo, než jsem zjistil jak se přepnout do režimu přehráváni z gramofonů, ale nakonec se mi to povedlo.
Stejně jako u Serata jsou zde tři režimy přehrávání. Internal, Relative a Absolut playback. Internal mode znamená, že přehráváme pomocí tlačítek play, stop a pitchfader přímo ze softwaru. Absolute mode se chová úplně stejně jako když přehráváme vinyl. Tam kde se nachází jehla na vinylu, se nachází i ve skladbě v počítači. Když tedy zvednu jehlu a přendám jí o kus vedle, tak nám přeskočí i ve skladbě. Relative mod umí dopočítávat určité přeskakování jehly a proto se doporučuje ho používat na scratching a různé triky. Zde totiž, když zvedneme jehlu a položíme ji o kus vedle, tak nám track hraje od toho samého místa jako když jsme jehlu zvedli. V relative modu jsem zkoušel většinu věcí, jako scratchovat či dělat vracečky a vše fungovalo na jedničku. Ani jednou jsem neměl problém se zvukem nebo s nějakými digitálními dropy. Samozřejmostí je přidávání cue pointů, kterých můžeme přiřadit až šest a jednoduše se v nich potom pohybovat. Dalšími ovládacími prvky jsou přeskakování ve skladbě o čtvrt, jeden, nebo čtyři beaty a funkce master tempo (key lock). Dále editace cue bodu, úprava bpm a nahrávání, což je funkce, která nabízí spoustu možností. Jednoduše vyberete zdroj nahrávání, můžete také zvolit automatické rozdělení souboru po 650, 700 nebo 2048 MB a cílovou složku, kam se soubor umístí. Gainem vyladíte hlasitost nahrávky a máte možnost zapnout limiter.
Je zde i efektovací jednotka, kde je delay, reverb, flanger, beat masher, ale zvukově se mi to moc nezamlouvalo a i ovládání efektů pomocí myši je takové neohrabané a mně nevyhovující. Co se týče desek, tak ty můžeme přehrávat na 33 a 45 rpm a můžeme si vybrat jestli nám bude stačit délka 12 nebo 17 minut. Samozřejmostí je i vyhledávání skladeb a to hned podle několika parametrů. Na horní liště jsou ještě základní ukazatele času, stavu baterie, úrovně výstupu master signálu a zatížení CPU.
Jako taková třešnička na dortu by zde mohla figurovat plná podpora se serverem Beatport, takže můžete přímo přes rozhraní Traktoru stahovat tracky z tohoto serveru. V případě, že budete mít v klubu wi-fi, můžete si během hraní stáhnout nový tracky a rovnou je zahrát, což je docela úlet, ale na rovinu musím říct, že já osobně bych to neriskoval.
Samotnou kapitolou je zvuková karta, na které po zapojení zůstávají volné dva kanály C a D (2 cinch vstup každý). Má také XLR vstup na mikrofon. Můžete tedy nahrát různé pasáže z desek, CD, hudební nástroje nebo pomocí mikrofonu nějaký hlas a poté všechno vmíchávat do setu, scratchovat apod. Zvuková karta má také výstup na sluchátka (velký jack konektor), pomocí kterých můžete odposlouchávat buď vstup kanálu C, nebo výstup kanálu D. Zbývá ovládání hlavního Master výstupu, kde Gainem nastavíte celkovou hlasitost, nastavení Balance a opět je zde možnost zapnutí limiteru.
Závěrem bych chtěl říci, že i když mám k tomuto softwaru určité výhrady, jednoznačně bych ho doporučil každému, kdo by chtěl začít s dj-ingem v jeho digitální podobě. Má sice svoje plusy a mínusy, ale to má samozřejmě každý software a nic není bez chyby (to platí specielně u softwaru). Jako největší plus bych viděl okamžitou reakci na pohyb deskou a zvukovou kartu. Grafická podoba se mi třeba více líbí u Serata (zejména zobrazení pohybu desky), ale co se týče kvality, tak lze říct, že jsou na tom tyhle dva softwary minimálně stejně.
Philip T.B.C.
Na kartu výrobku se dostanete
zde